Napadl sníh a hned je veseleji, máme konečně kde trénovat! A tak jsme se těšili na první grandslam sezóny, slavnou Marcialongu v Itálii na 70 km z Moeny přes Canazei do Predazza a přes Molinu do Cavalese. Bohužel nás stále provází velká smůla v podobě nemocí a tak byl pro závod k dispozici nakonec jen jeden muž a dvě ženy, což je druhý závod po sobě skoro neuvěřitelné, zvláště když máme normálně k dispozici 10 závodníků. Druhá část týmu vyrazila na Jilemnickou 50 na Horní Mísečky. Celkově tedy bylo v akci včetně servisu 41 členů týmu, což nás velmi těší. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na závod, se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky servisákům Pilzikovi, Daliborovi, Karlovi a Bohymu za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu, při testování i podél trati.
Marcialonga je specifický a nádherný závod korytem řeky v malebném horském údolí v Dolomitech, která prostě vždycky stojí za to, zvláště když nás na startu bylo 27 lidí z týmu! Šli jsme do toho po hlavě, bohužel nás tentokráte úplně nepodržel servis (poprvé v sezóně) a tak se nám z dobré formy nepodařilo vytěžit dané maximum. Aby toho nebylo málo, tak si Knopik ráno při rozjíždění před startem zablokoval záda a 15 min před startem se tak rozhodlo, že nemůže ani zout boty, natož startovat. Venca Sedláček super odstartoval, ale kvůli lyžím se se dostal do druhé skupiny, kde byl aktivní, makal a dřel až do konce, bohužel to stačilo jen na 68. místo. Věříme, že s lepším materiálem by to bylo určitě okolo čtyřicítky. Holky to taky neměly vůbec jednoduché, ani je lyže moc nepodržely, ale přesto to poctivě odmakaly. Péťa Hynčicová si odbyla svoji premiéru na tak dlouhé trati, zvláště pak soupaží a bylo z toho krásné 35. místo. Anička Marie Hejná jela Marču již podruhé a v silné konkurenci z toho nakonec bylo 45. místo. Výsledky dalších našich válečníků pak byly: 135. Milan Kohout, 141. Michal Sedláček, 167. Lukáš Papula, 343. Dana Chaloupková, 383. Zuzka Škvorová, 446. míra Hargaš, 506. Filip Koudelka, 565. Filip Kahoun, 573. Jakub Tyl, 648. Tadeáš Synek, 708. Tomáš Krpec, 940. Přemek Chaloupka, 964. Honza Votruba, 1003. Honaz Majer, 1198. Jan Parma, 1212. Martin Papula, 1315. Ivo Novák, 1462. Jaromír Sladkovský, 1352. Hynek Tyl, 1542. Pavel Šerý, 1544. Petr Lukeš, 1654. Jarda Krejčí, 1857. Kari Jylha, 2072. Martin Škvor, 2193. Igor Pasker.
V neděli se také konečně závodilo v Čechách na Horních Mísečkách, kde se jela Jilemnická 50 a nám se tradičně velmi dařilo! Hlavní závod vyhrál Pavel Janeček před Adamem Matoušem (1. v kat.), navíc 7. (2.) byl Honza Maryška. V ženách pak byla druhá Kačka Moravcová (1. v kat.) a 5. (2.) Míša Maděrová. Na kratší trati pak byl 21. (3.) Michal Roháček. K tomu všemu navíc byl na Lužické 30 6. (2.) Matyáš Fanderlík.
Ohlasy závodníků
Václav Sedláček: „Marcialonga=první z vrcholů sezóny. Loni kvůli Covidu a koukání v TV jsem se strašně těšil, že si po 2 roční pauze zazávodím a bude to pořádná řezačka. Sice je tento závod pro mě vždy spojen s návratem domů kolem 2 hod. ráno a po 3-4 hod. spánku jdu vždy hned na denní směnu, ale to už k tomu patří. Val di Fiemme je jeden z dalších rájů a opět nezklamalo. Závod sám bych popsal jednoduše – Servis, občerstvovači i závodníci makali na 300%, nechali tam všechno a málem položili život. To, že se to nepovedlo podle představ je bohužel sport, ale tak to je, je nutné se poučit do příště a bojovat dál.“
Michal Sedláček: „Marcialonga je krásný závod pro svou jedinečnou atmosféru a klikatící se trať údolím skrze mnoho měst. Letos byly kvalitní sněhové podmínky a krásné počasí. Do závodu jsem nastupoval s velkým očekáváním. Nepodařilo se mi zúročit obětavou práci servisu. Můj výkon byl slabý, hned od začátku jsem ztrácel a propadal se ze solidní startovní pozice. Teprve na 30km ve stoupaní Soraga jsem se rozjel do uspokojivého tempa, pracoval jsem ve skupině, která sbírala odpadlíky. V posledním tunelu před závěrečným stoupáním Cascata jsem na nerovném povrhu ztratil balanc a sám sebe jsem hokejově narazil na mantinel. Hole naštěstí přežily a podařilo se mi udržet pozici v čele skupiny, ve které jsem se pohyboval. Na příštím závodě bych rád podal lepší výkon. Děkuji servisu za maximální nasazení při přípravě lyží a podpoře na trati.“
Petra Hynčicová: „Marcialonga byl můj vysněný závod, o kterém jsem slyšela jen samé chvály. A splnilo to očekávání! Šla jsem do toho s velkým respektem, protože jsem nikdy nejela něco delšího než 35km. Plus na startu se mi rozbila záhadným způsobem hadička od vaku, tak jsem se vystresovala hned na začátku. Ale pak vše přebila ta úžasná atmosféra závodu, pohltila mě místní krajina a trať mě neskutečně bavila se všemi těmi zatáčkami a sjezdy! Jediná vada na kráse byly bohužel trochu pomalejší lyže, ale jinak mám obrovskou radost, že jsem si tento závod mohla objet a zvládla ho celkem obstojně. Moc děkuji servisu za skvěle podmínky a za perfektní občerstvování, které mě drželo při síle!“
Anička Marie Hejná: „Byl to krásný závod, ale necítila jsem se zrovna nejsilnější, kombinace mázy, která je na tak dlouhý závod obtížná vychytat, a toho, že jsem se místy cítila slabá, nakonec vedly k 45. místu, takže z tak velké účasti ještě poměrně fajn výsledek. Děkuji za podporu celému týmu!“
Pavel Janeček: „Lyže byly dobré, jelo nám to všem stejně. Mě se jelo konečně líp, asi poprvé letos. V prvním kole jsem si je otestoval a pak se snažil kontrolovat čelo. V posledním jsem za to vzal po stromkách a odjel Adysovi, svážnici jsem nevypustil a pořádně se zmáčknul s výhledem na Jizerku.“
Adam Matouš: „S výkonem na Jilemnické 50 (35) jsem spokojený. Závodilo se za krásných podmínek na netradiční trati na Mísečkách kde to mám rád. Jel jsem klasiku, což jak se ukázalo nebyla ani výhoda ani nevýhoda. Do půlky závodu jsem se snažil udávat tempo v kopcích, aby je nakonec s Pavlikem zůstali sami dva. Nakonec jsem zjistil, že jedeme o kolo víc než jsem si myslel, což mě zlomilo a tak souboj o zlato nakonec vyšel bez většího boje, Pavlikovi to moc přeju a těším se na další závody.“
Honza Maryška: „Hned ze začátku chci poděkovat za připravené lyže a přihlášení do závodu. Nakonec jsem se rozhodl si je namazat i stoupacím voskem vzhledem k náročnosti tratí na Mísečkách. Po startu šlo všechno super, držel jsem se s klukama ve skupince. Zhruba ve třetím kole se mi ale poměrně zastavily lyže (asi to bude tím, že jsou nové a nedostatečně rozježděné). Pak i v pátým kole začala přicházet krize, která mě až do konce závodu neopustila. Jsem rád, že jsem si konečně zazávodil a věřím, že se můžu zlepšovat.“
Seriál Ski Classics pokračuje za 14 dní jedním z vrcholů sezóny, domácím závodem Jizerská 50! Před tím se ještě pojede o víkendu Orlický Maraton, v Bedřichově v pátek Doublelight a v sobotu Zlatý Cepín.
